Elektrosenzitivita naruby

Znám ze svého okolí několik lidí, se kterými elektrická zařízení zatvrzele odmítají spolupracovat. Zlobí je mobilní telefony, v jejich přítomnosti stávkují počítače a někdy i praskají žárovky, v krátkosti: zvyšuje se pravděpodobnost poruch elektrických zařízení.

Název „negativní vliv na elektroniku“ je moc dlouhý a „elektronegativita“ je zase příliš negativní. Poraďte prosím jednoslovný název pro tento jev — předem díky.

Je pozoruhodné, že někteří z nich o těchto zážitcích vypráví jako o nějaké tajemné schopnosti – navzdory tomu, že jim zjevně komplikuje život.

Někteří si dobře rozumí se starými osvědčenými jednoduchými přístroji, jiní jsou naopak zapálení do moderních technologií a jdou trnitou cestou hledání přístrojů, které budou tuto jejich zvláštnost tolerovat.

  • Část mohou tvořit případy, kdy lidé mají prostě smůlu na vadné výrobky, což při kvalitě dnešní nabídky bohužel není nic mimořádného. Pokud dotyčný obsáhle a s vervou vypráví o svých lapáliích s reklamacemi, až se zdá, že ho svým způsobem baví, obvykle pomůže zvolit dodavatele s lepším přístupem k zákazníkovi a s možností vyzkoušet si v klidu několik typů. Spolehlivý (byť dražší) výrobek si získá důvěru uživatele, který nakonec reklamační drama rád vymění za dobrý pocit.
  • Další část z těchto záhad určitě vysvětlí stres. Už pouhý tvar „zlobivého“ přístroje dovede člověku připomenout dřívější patálie a zvednout adrenalin. Horší soustředění pak přispívá k nepozornému či nelogickému ovládání. Často je na vině zdánlivá prkotina, rychlost či způsob mačkání tlačítek nebo nesrozumitelný návod. Kdo je s „čudlíkatými krabičkami“ kamarád, ať nešťastníkovi ukáže, jak na to.

Oba výše uvedené zádrhele mají technický nebo psychologický charakter a z něj vyplývající nápravu. Jak víme, zkušenost má tendenci sama sebe potvrzovat: ta dobrá i ta špatná.

Možná však zbývají případy, které ani při největší snaze takto vysvětlit nejdou. Zde se nabízí přirozené dělení:

  • Příčina je technická, ale je takové povahy, kterou je velmi obtížné nebo nákladné změřit. Sem by mohla patřit hraniční imunita zařízení proti šumu, tvarování blízkých polí nebo rozlaďování antén či oscilátorů blízkostí lidského těla, metastabilita v digitálních obvodech, ovlivňování výsledků pseudonáhodných generátorů a podobné jevy v podstatě související se spolehlivostí zařízení. Nápravu zde asi přinese jen trpělivé experimentování a vytvoření funkčních pravidel na základě zkušenosti — bez znalosti příčiny.
  • Příčina je mimo současný stav vědy. Náprava: viz předchozí odstavec. Většina našeho poznání vzdáleného vesmíru vychází z pozorování různých vlnových délek elektromagnetického záření. V posledních desetiletích přišli vědci s temnou (neviditelnou) hmotou a ještě záhadnější temnou energií, které tvoří nezářící většinu vesmíru. Vliv těchto všudypřítomných slabě interagujících entit je pozorovatelný na astronomické vzdálenosti, avšak pozemské experimenty jejich přímé detekce zatím čekají na úspěch. Bylo by možné, aby živé organismy nějak využívaly energii vakua, párů virtuálních částic, neutrin, neviditelnou hmotu nebo temnou energii? Mohla by o sobě tato interakce dávat vědět za určitých podmínek ovlivněním chodu elektronických zařízení v blízkosti živých organismů?

Vědci už v historii mnohokrát došli k závěrům, které byly v rozporu s aktuálně uznávanými pravdami. A právě díky odhalování podstaty takových rozporů, svobodě, vytrvalosti a poctivosti vědců se věda vyvíjí.