Elektrosenzitivita je jev podobný alergii. Trpící uvádějí různé zdravotní potíže, za jejichž příčinu označují elektromagnetické pole či záření, jejichž intenzity nepůsobí ostatním žádné problémy.
Jiná označení jsou idiopatická nesnášenlivost k prostředí, idiopatická environmentální intolerance (IEI-EMF), elektromagnetická hypersenzitivita (EHS), navrhován byl též název elektrofobie.
Oficiální věda považuje souvislost symptomů s působením elektromagnetického pole či záření při dodržení hygienických limitů za vyvrácenou. Pracuje se i s hypotézou hormeze, tedy že dlouhodobá expozice nízkým intenzitám elektromagnetického pole by naopak mohla být prospěšná.
Je možné, že existují různé duhy elektrosenzitivity. Někteří lidé uvádějí citlivost na mikrovlnné záření mobilních telefonů, jiní na nízkofrekvenční magnetické pole domácích spotřebičů a další například na geomagnetické bouře. Některé z těchto jevů však mohou mít i jiné vysvětlení.
Elektrosmog je hovorové označení pro souhrn nepříznivých účinků elektrického nebo magnetického pole nebo elektromagnetického záření na živé organismy. Zajímavý článek najdete na české wikipedii.
Všichni, kdo chtějí diskutovat, něco se dovědět a podívat se na věci z různých úhlů, jsou zde vítáni. Cílem tohoto blogu je sdílení informací, zkušeností, odkazů a názorů, směřující k nalezení pravdy o působení elektromagnetického pole na živé organismy. Mají zde prostor jak příspěvky vědecké, tak i texty čistě subjektivní a založené na zkušenostech a pocitech.
Na problém či diagnózu „hypersenzitivní“ dostali v Německu cca před 2 lety praktičtí doktoři metodickou příručku, jak postupovat, co konkrétně vyšetřit a jak pomoci. Jde o EHS, tedy syndrom elektrosenzibility (elektro-přecitlivělosti).
U nás je středověk, běžný doktor vůbec o této problematice nic netuší, pacienty s těmito problémy většinou nevybíravě označí za simulanty. A není divu, když naše NRL všechny vědecké novější studie o této problematice popírá a lže, že žádné neexistují!
Ono je to jednodužší… Nebo podplacené?
Tolik let ignorovat, kam pokročily ve světě výzkumy a co zjistily nové vědecké studie, to je docela umění… Ale zatloukat je a tvrdošijně lhát, že žádné studie neexistují, na to tedy musí být žaludek a povaha!
Pokud vás konkrétní novější i starší studie zajímají, najdete na ně odkazy na mém webu, který snad jediný v ČR poskytuje vůbec nějaké informace, co dělat, jak se chránit, jak eliminovat škodlivé vlivy – a kupodivu také, co škodlivé není. Ono to totiž není o tom, vrátit se zpátky na stromy. Stačí rozumně používat ty moderní vymoženosti a vědět, čemu se vyhýbat a na jaké expozice si už dávat pozor. To se ale nesmíte držet hloupých doporučení z NRL, odkud pánové inženýři například publikovali, že ani 100 wifi routerů v jedné školní třídě by nezpůsobilo dětem žádný problém! A proč tedy Francie a Kypr zakázali wifi ve školách?!! Není to s tím vlivem trochu (hodně) jinak?!!
Přeji dobrý den,
v roce 2015 jsem nastoupila do soukromé účetní firmy na uvolněné místo za účetní, která odcházela ze zdravotních důvodů. Měla diagnostikovanou psoriázu. Odcházela v podstatě do penze, takže jsem to brala u ní jako únavu materiálu. V kanceláři, kam jsem byla umístěna zůstala kolegyňka (cca 30 let) s atopickým ekzémem na obou předloktích. Už tehdy jsem se měla otočit a odkráčet. Bohužel, šťastná a vděčná za práci … jsem zůstala. Firma v miniaturních střešních prostorech o počtu cca 20 zaměstnanců a se stále přibývajícími vymoženostmi komunikační technologie mi (i několika dalším lidem) zcela podlomila zdraví. Moje velká chyba obyčejného uživatele PC nastala, když se mi bez mého vědomého přičínění sepnul mobilní hotspot a já u compu pracovala několik dlouhých měsíců. Můj zdravotní stav se postupně zhoršil natolik, že jsem musela práci v roce 2020 opustit. Přes počáteční problémy s očima (blesky přes oči a neskutečné pálení a řezání) se problémy rozšířily do celé pravé poloviny těla (jsem pravačka). A to v různých projevech: pálení v krku, nateklé uzliny pod pravým uchem, atopický ekzém, boule na pravém nártu apod. Nyní Jsem ve stavu, kdy po chvíli práce u notebooku mi začne natékat krk a pokud od práce neodběhnu, tak to pokračuje až do dušnosti. Ráda bych se profesně zapojila, ale kromě úklidu a roznosu letáku mě zřejmě žádná jiná práce už nečeká. Bohužel, v blízké budoucnosti ze mně zřejmě bude i bezdomovec, protože bydlím v bytovém domě, kde je 108 bytových jednotek a za poslední půlrok nám přibylo tolik „bezdrátů“ v domečku, že se z toho každé ráno probouzím s růžovým bělmem v očích. Pod okny nám mimochodem bez jakéhokoli vědomí nájemníků, přibyl GPON od internetového poskytovatele a vůbec nikoho nezajímá, jestli někdo trpí „novodobou alergií“. Prostě, samospráva rozhodla (v rámci covidového nouzového stavu) samostatně za nás všechny bez hlasování. Ani se na nikoho nedokážu zlobit … Taky, proč ? Vždyť TO přece nic nedělá ! TO nečmoudí ani nepáchne … TO je naprosto čisté a ekologické a hlavně SMART ! Naše vláda ještě dlouho nic nebude řešit, protože má zcela jiné starosti … co na tom, že budeme chcípat předčasně na nádorová onemocnění anebo (v tom lepším případě) se nám rozsypou kolena. Lidský život je až na posledním místě, hlavně prachy, prachy a prachy … a těch se v této branži točí ! A kdo v tom má nejvíce ? USA ? Čína ? Pokud lékaři nebudou otevřeně upozorňovat na možné zdravotní problémy, spojené se zářením z bezdrátové komunikační technologie a jiných moderních výdobytků, tak se člověk na nikoho nemůže ani nasrat. Kéž by se nastavily nějaké „mantinely“ alespoň pro bytové domy. Na radonu by si nikdo nechtěl postavit domek a azbest by určitě nikdo nepoužil jako stavební materiál …
Chybí mi na těchto stránkách více nápadů pro řešení problémů. Mj. návod na výrobu Faradayovy klece na spaní a rozbor této problematiky by byl velmi přínosný. Sám se v současnosti zamýšlím nad několika otázkami pro její stavbu a byl bych velmi vděčný za jakoukoliv přínosnou radu.
Otázky, které mě trápí, jsem vypsal na stránku
http://www.fotodoma.cz/elektrosmog/#faraday
Ale přivítal bych i další informace, např. jak se sdružovat a společně postupovat proti tzv. „pokroku“, který nás pomalu zabíjí.
Naší jedinou zbraní jsou informace a naším jediným možným způsobem boje je šíření a sdružování informací do jednoho celku, který povede ke zlepšení současného stavu.
Snad kromě 5g to vypadá na eliminaci či přirozené vymření autorů zabývajících se ještě před deseti až patnácti lety touto tématikou.
Dobrý den, děkuji Vám za zajímavé dotazy a odkaz na Váš článek.
Základní otázka je, jaké frekvence chceme odstínit. Vysoké frekvence jsou na tom lépe, čím nižší, tím je stínění obtížnější.
Faradayova klec stíní elektrickou složku. Pro vysoké frekvence (GHz) stačí síťovina nebo tenký děrovaný plech.
Rozměry/rozteče otvorů/ok by měly být podstatně (50–100×) menší než vlnová délka záření, které chceme odstínit (u 2.5 GHz je to 12 cm).
Například okénko našeho likvidátoru CD/DVD převlečeného za mikrovlnnou troubu je stíněné hliníkovým plechem o tloušťce několik desetin milimetru s otvory o průměru as 1.5 mm v trojúhelníkovém vzoru o straně asi 2.3 mm. Propíchaný alobal…
Celé stínění musí být vodivě propojené, aby nevznikaly mezery delší než popsaná oka. I jedna taková „díra“ dovede útlum zeslabit. Ideální je stínění vyrobit z co nejmenšího počtu kusů. Jejich spoje je potřeba elektricky propojit s malými rozestupy: svařit, sletovat, snýtovat…
Mechanické překrytí stínění u dveří nemusí stačit, mělo by to být vodivě propojené s malými rozestupy. Na straně pantů může být plocha propojená řadou pohyblivých laněných vodičů. Zbylé tři strany by se daly propojit pomocí EMC těsnění, je to pryžová pěna s jemně tkaným vodivým povrchem, která se při zavření rozumnou silou přitiskne k zárubni s vodivým povrchem.
Přídavné stínění dveří by se dalo udělat pohltivou textilií.
Každá vodivá dutina má, v závislosti na rozměrech, nějaké rezonanční frekvence, které zesiluje.
Dvě klece v sobě by dávalo smysl stavět, pokud by měly stínit řádově odlišné frekvence. Kondenzátor o malé kapacitě nepropojené klece určitě tvoří. Pokud by to mělo něčemu vadit, můžete je navzájem na více místech pospojovat.
Faradayova klec funguje na principu vytlačování elektrického pole a k tomu nepotřebuje uzemnění. Zároveň je to anténa. Intuice napovídá propojit ji s uzemněním u paty budovy samostatným vodičem většího průřezu vedeným souběžně s ochranným vodičem elektroinstalace.
Stínění prostoru by mělo být ze všech stran, tedy i na stropě a na podlaze, kde zřejmě tvoří velkoplošnou spací podložku.
Ještě k prostěradlům: to je anglicky bed sheet a kovový plech je metal sheet.
Pohltivou část stínění může tvořit omítka s grafitem, železným nebo feritovým prachem.
Pro účely stínění nedoporučuji používat zemnicí kolík v zásuvce. Jeho funkce je ochranná a při zkratu, než vybaví jistič, se na něm může krátkodobě objevit napětí.
Šum (vedené rušení) v elektrické síti je ve fázových vodičích. Ochranný a neutrální vodič jsou spojené s uzemněním a vůči nim se většinou měří. Ačkoliv… to si zaslouží průzkum.
Samostatné uzemnění vzdálené od uzemnění budovy by mohlo být při zásahu bleskem nebezpečné a mohlo by mezi nimi vzniknout značné napětí. Pojišťovna by pak asi ušetřila na plnění. Případně Vám dám kontakt na bleskomila znalce nejpovolanějšího.
Přeji Vám hodně zdaru se stíněním a dejte vědět, jak se Vám to povedlo. Děkuji, A. Fuksa